Slovanská akademie 2. semestr

Vyprávění a ozřejmování odkazu našich slovanských Předků v živém vysílání na Svobodném vysílači CS se ujali Ing. Mojmír Mišun (starosta spolku Država Morava a Slezsko) a Petr Synek (předseda Českomoravského slovanského svazu). Více »

Slovanská akademie 1. semestr

Do úvodní části problematiky života a uspořádání společnosti pra-Slovanů vás zavedou v relacích živého vysílání na Svobodném vysílači CS Ing. Mojmír Mišun (starosta spolku Država Morava a Slezsko) a Petr Synek (předseda Více »

Slovanství 2017

Ve valašském Vsetíně se v sobotu 11.11. 2017 uskutečnila mezinárodní vědecká konference Slovanství 2017. Ve čtyřech blocích vystoupili přednášející z akademických kruhů aby přítomné informovali o záměrně zamlčovaných faktech, nalezených důkazech a Více »

Mezinárodní vědecká konference Slovanství 2017

Srdečně zveme na odbornou vědeckou konferenci „Slovanství 2017“ ve Vsetíně, 11.listopadu 2017, 10:00 – 18.00 hodin Zasedací místnost Městského úřadu Vsetín (1. patro), Svárov 1080, Vsetín Témata konference: Nedávné dějiny Evropy jako Více »

Vydařená přednáška s besedou

Hojná návštěva brněnské Besedy o Jubilejním Všeslovanském sjezdu v Rusku a o Prvním řádném Slovanském Sněmu Občin v Novém Hrozenkově potvrdila zájem o slovanství a jeho kořeny.  Přítomní projevili nákupem výtisků i Více »

 

V Rusku i Evropě probíhají přípravy k vytvoření Společenství slovanských zemí

Všeslovanský sjezd

Ruské a evropské společenské hnutí navrhují vytvořit Společenství slovanských zemí – mezinárodní organizaci, která by měla pomoci překonat rozkol ve slovanském světě rozpoutaný opozicí Ruska a Západu. Sdružení by mělo konsolidovat činnost jednotlivých národních vlád v politice a ekonomii a také v humanitární sféře. Tato myšlenka bude diskutována na Všeslovanském sjezdu, který začíná 26. května v Moskvě. RT o tom informoval člen organizačního výboru akce Sergej Komkov. Vysvětlil, že účastníci sjezdu mají v úmyslu přijmout příslušné usnesení a předat je vládám slovanských zemí. Iniciativu už podpořila Státní duma.
„Jedná se o Společenství slovanských zemí. Je to mezinárodní organizace, která bude pomáhat při vytvoření jednotné politiky v humanitární oblasti, v oblastech ekonomiky a politiky a také ve sféře zachování míru a jednoty ve slovanském prostoru. Její iniciativy budou mít vliv na činnost vedení slovanských zemí,“ vysvětlil Komkov.

Dále dodal, že vedoucím orgánem společenství se má stát meziparlamentní rada, která bude zformována z poslanců parlamentů slovanských zemí. Plánuje se, že rada bude rozpracovávat doporučení pro práci vlády a politických struktur, což napomůže sblížení mezi jednotlivými státy.
Návrh o vytvoření společenství tvořili a odsouhlasovali vedoucí představitelé slovanských organizací v Evropě, řekl Komkov. Nyní tedy bude tato iniciativa na Všeslovanském sjezdu oficiálně vyhlášena a dokumenty o tom budou doručeny vládám členských zemí fóra.

„Hlavním úkolem je přesvědčit o nutnosti vytvoření takového společenství naše politické vůdce,“ – uzavřel Komkov.

Na fóru budou také diskutovány cesty, jak překonat rozpory mezi slovanskými zeměmi vyvolané současnou opozicí Ruska a Západu.
Akce bude zahájena v Ruské státní knihovně za účasti zástupců společenských slovanských organizací Evropy, a to z Ukrajiny, Srbska, Polska, Běloruska, České republiky, Slovenska, Makedonie, Chorvatska a také z Bulharska, Černé Hory, Bosny a Hercegoviny a dalších zemí. Na fórum přijedou i představitelé Rusínů, Republiky Srbské, Podněsteří, DNR a LNR.

Očekává se, že zahájení se zúčastní zástupci ministerstva zahraničí Ruska a Rossotrudničestva, diplomaté slovanských zemí a také ruští poslanci. Na akci je rovněž očekávána delegace Ruské pravoslavné církve (a RPC za hranicemi) a představitelé vědy a kultury. Celkem se fóra zúčastní 300 osob. Sjezd bude trvat přes týden – po plenárním zasedání v Moskvě se účastníci lodí přepraví do Petrohradu. Fórum bude ukončeno 3. června bohoslužbou v Isaakijevském chrámu.

590b3ebac4618873168b46ee
Předseda prezídia Všeslovanského svazu Oleg Platonov, který organizuje sjezd a bezprostředně se účastní práce fóra, se domnívá, že akce bude příspěvkem k hledání spojenců v zemích Evropy a v posílení pozitivního image Ruska ve slovanském světě.

„Kongres musí zahraničním Slovanům ukázat, že v dnešním Rusku existují síly připravené je podpořit. V současných podmínkách mezinárodní konfrontace je slovanská myšlenka nejsilnějším stoupencem působícím v Rusku a je schopna hrát důležitou roli v soudržnosti kolem ruského státu a lidí ochotných bránit se nařízení USA a jejich evropských satelitů,“ — řekl RT.

To pak pomůže Rusku chránit sebe i slovanské země před implantací západních hodnost a zájmů, – doplnil Platonov.

Člen výboru Státní dumy pro mezinárodní záležitosti Alexej Čepa návrh podpořil:

„Poslední roky ukazují, že parlamentní diplomacie hraje velmi velkou roli v urovnávání nejrůznějších mezinárodních konfliktů. A také přispívá k vytváření vztahů nejen mezi jednotlivými sousedními zeměmi, ale i regionů světa. Příkladem může být i asijská parlamentní diplomacie a diplomacie parlamentů zemí černomořského bazénu. Takže vytvoření takové meziparlamentní organizace rozhodně má smysl,“ vysvětlil Čepa.

590c64a5c4618861178b4568
Spisovatel Alexander Prochanov řekl RT, že organizátory Všeslovanského sjezdu osobně zná — jsou členy Izborského klubu (expertní společenství známých politiků, myslitelů a osobností veřejného života a vlasteneckého zaměření; Prochanov je předsedou tohoto klubu a jeho dalšími stálými členy jsou např. Sergej Glazjev, Žores Alferov, biskup Tichon (Ševkunov), Michajl Leontijev a další).

„Mnozí z členů Všeslovanského svazu, například Oleg Platonov, jsou členy našeho Izborského klubu. Ti sbírali po kouscích organizace, které byly ochotné vstoupit do této unie. Jsou to ruské i evropské organizace — běloruské i ukrajinské, srbské, bulharské a tak dále. Všechny velmi ostře vnímají rozpory mezi Slovany a budují strategii jejich dalšího sbližování,“ — vysvětlil Prochanov.

Podle jeho slov je základním úkolem záchrana mezislovanských vazeb.

„Když Bulharsko přešlo do západních struktur, cítili jsme v bulharském lidu zrádce. Takové tendence v naší společnosti jsou. Srbsko, kvůli kterému Rusko mnoho obětovalo, bránilo ho v mnoha válečných konflikech, zachránilo ho od jha, by mohlo nyní vstoupit do NATO. Úkol unie spočívá v tom, aby zmírnila tyto rány a uchovávala historickou paměť, dokud spojení, včetně politického, nebude možné,“ — řekl Prochanov.

590c64a5c4618861178b4569
Politolog Sergej Markelov se domnívá, že nyní jsou světová politika a geopolitika ve „stavu turbulence“, jejímž hlavním prvkem jsou experimenty. Podle odborníků se často stává, že po vytvoření organizace její členové nevědí, co vlastně mají dělat dál.

„Je-li tu skupina lidí, která promyslí, čím se budou zabývat, promyslí novou formu sjednocení, promyslí elementy, které jsou charakteristické pouze pro slovanské státy — je to zajímavé,“ vysvětluje Markelov. — Objeví se tak ještě jedna instituce, ještě jedna sféra, kde budeme moci posilovat. Ale bída experimentální politiky je v tom, že ani tvůrci těchto organizací pak nevědí, co s nimi dělat dál. Je možné promyslet název organizace, chytrou zkratku, získat nějaké startovní finance. A pak začíná zvládnutí rozpočtů a neznalost, jak dál, jak pracovat.“

Dodal, že pokud na nové organizace nebudou dohlížet prezidenti slovanských zemí nebo jejich zástupci, pak bude činnost zastavena.
Odpovědný tajemník mezifrakční poslanecké skupiny Státní dumy na ochranu křesťanských hodnot Oleg Jefimov označil myšlenku všeslovanské jednoty jako spřízněnou myšlence Ruského světa, za kterou bylo prolito mnoho krve.

„Myšlenka je to svatá. Když vzniká další iniciativa na podporu všeslovanské jednoty, je to patrně dobře. Ale je škoda, když lidé, kteří pracují v církevní a veřejné oblasti, na poli ochrany slovanského světa se budou dozvídat o činnosti druhých od novinářů,“ vysvětluje Jefimov. — To svědčí o tom, že mezi samotnými organizacemi, před nimiž stojí stejné cíle a úkoly, je málo skutečné jednoty.“

Podle odpovědného tajemníka poslanecké skupiny to vede k rozdrobení veřejného úsilí v ochraně slovanského světa a k tomu, že iniciativy se dublují a „topí v světském moři“.

Všeslovanský sjezd, který bude zahájen 26. května, je věnován na počest 150. výročí Slovanského sjezdu v roku 1867 v Moskvě a Petrohradu a stane se 12. v pořadí. Hlavní pozice účastníků fóra v roce 1867 byly zaznamenány v dokumentech — je to „duchovní jednota všech Slovanů s oporou Ruska“. Výsledky práce setkání daly impuls k rozvoji slovanského hnutí ve světě. Důkazem se stalo povstání Slovanů v Bosně a Hercegovině a po té jejich vítězství za podpory Ruska nad Osmanskou říší. Sjezd a události, které po něm následovaly, umožnily Rusku získat zkušenosti z uplatňování měkké síly v zahraniční politice.

Zdroj:  https://russian.rt.com/world/article/387001-nato-slavyane-soyuz-sodrujestvo

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>

„Mít rád lidi a milovat lidi to je celé tajemství a snad jediný recept na štěstí.“ Jan Werich